Turistické cíle v okolí obce Kobeřice u Brna

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Zámek postaven v polovině 18. století na místě staršího dvora ženským dominikánským klášterem sv. Anny v Brně. Od roku 1782 patřil Náboženskému fondu, od roku 1824 Ditrichštejnům a od roku 1850 Mitrovským z Mitrovic a Nemyšle. V roce 1947 připadl státu.

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.

Poprvé dnes již neexistující hrad byl zmíněn roku 1373, ale jeho původ je starší a nejasný. V případě ohrožení se bránil pasivně svou hmotou. Zakladatel byl Lev z Klobouk. Po r. 1471 byl asi 10 let v rukách Uhrů. Po r. 1536 jej zřejmě zničili Turci.

Zchátralá dvoukřídlá tvrz. Kamenná hranolová věž nahradila zaniklou stavbu během hus. válek. Během gotiky a renesance se rozrostla v dvoukřídlou stavbu s hradbou uzavřeným nádvořím. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům, později užívána jako sýpka.

Klasicistní zděná trojboká boží muka z 20. let 19. století údajně stojí nad hromadným šachtovým hrobem napoleonských vojáků padlých v prosinci 1805 v bitvě u Slavkova. Boží muka jsou v dobrém stavu, protože se o ně vždy starali obyvatelé okolních domů. Jsou chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Zděná boží muka v místě zvaném „Na lopatě“ byla postavena na konci 18. století. Stojí na místě, kde byla v prosinci 1805 soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici. Podle pověsti právě zde vypukla první šarvátka, která odstartovala Bitvu tří císařů. Boží muka jsou památkově chráněná.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která nahradila cestu zvanou "Mrtvá cesta". Tou chodily pohřební průvody ze Sokolnic na hřbitov v Telnicích. Boží muka byla nedávno poškozena při dopravní nehodě, péčí občanů byla opravena.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)

Po hrádku, který byl založen ve 2. pol. 13. st., jsou viditelné reliéfní zbytky, z příkopů se zachovala SZ část s náznakem valu.

Nově postavená replika větrného mlýna, který je využíván jako rozhledna. Uvnitř je malé muzeum jihomoravské vesnice. Stavba je základem budoucího skanzenu vesnice budovaného soukromou osobou. Mlýn byl zpřístupněn 1.5.2004.