Turistické cíle v okolí obce Křenovice

Kostel v Kučerově románsko-gotického původu doložen r. 1235, zásadně barokně přestavěn v letech 1698-1741 a rozšířen r. 1892. Upravován v letech 1924-1925. Poslední rekonstrukce barokní stavby dokončena r. 2013. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Na místě původního kostela vystavěn nový barokní kostel v l. 1729–1731. Z původního raně barokního kostela zachovány zbytky zdí a věž, která ale byla ranně barokně přestavěna. Ve věži zvon, ulitý r.1558.

Kostel sv. Václava a fara se připomíná od 14. století. Současný vrcholně barokní římskokatolický farní kostel je výsledkem přestavby z let 1718-1734. Původní projekt vypracoval italský architekt a kněz Domenico Martinelli.

Kostel vznikl přestavbou původní románské kaple, postavené před r. 1222. R. 1378 byla kaple rozšířena v gotickém stavebním slohu. R. 1872 byl hřbitov u kostela zrušen a byl parkově upraven. Přibližně r. 1874 byla přistavěna sakristie. V interiéru je oltář s obrazem od F. Lichta z r. 1802.

Stavba současného barokního farního kostela svatého Vavřince byla zahájena v r. 1652, na místě staršího chrámu zničeného požárem. V r. 1847 byla hroutící se kostelní věž podepřena masivním kamenným pilířem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a socha sv. Floriana z r. 1775.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Poutní místo spojené s nalezením sošky sedící Panny Marie s Ježíškem v keři z trní. Na místě nálezu stojí kaple Zjevení Panny Marie z 19. stol. Současný barokní areál pochází z pol. 17. stol. Koncem 19. stol. přibyly ke kostelu jeho dvě vysoké věže.

Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.

Prostý kříž s nápisovou tabulkou připomíná od srpna 2016 tragickou událost z 28. října 1917, kdy byl v těchto místech při služební obchůzce sražen vlakem a usmrcen stržm. četnictva Rudolf Kamarád. Pořídil ho spolek Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.