Turistické cíle v okolí obce Ježkovice

Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.

Zaniklá ves ze 13. stol. prvně zmiňována r. 1353. Hamlíkov je dále zmiňován v l. 1385, 1407 a 1437. V r. 1493 je uváděn jako pustý. Někdy v l. 1550-1567 byla ves znovu osídlena, ale r. 1596 se opět uvádí jako pustá. Dále již nebyla obnovena. Lokalizována profesorem MUDr. Ervínem Černým r. 1958.

Hlaváčkův kříž leží na návrší zvané "Člopek" nad obcí Lipovec. Jedná se o litinový kříž, který zde byl instalován roku 1883. Kolem kříže rostou čtyři památné lípy. Dominanta krajiny.

Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.

Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.

ZSO Holštejn, hospodářské zázemí hradu Holštejna, vzniklo ve 2. pol. 13. století, r. 1437 se již mluví o městečku. Jako pusté se uvádí r. 1550. Roku 1717 založen na místě městečka panský dvůr – základ dnešní obce Holštejn.

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.

Slovanské hradiště Otaslavice 2 nebo též "Obrova noha", 1,5 km západně od středu Otaslavic, na severním výběžku Konické vrchoviny, obtékaném říčkou Brdečkou na ploše asi 9,5 ha. Na místě nalezeny předměty až z pozdní doby kamenné.

Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.

Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.