Turistické cíle v okolí obce Štíhlice

Raně středověké (konec 8., 9. stol.) dvoudílné hradiště o rozloze 7,5ha. Zachován jižní val (2,5m) centrálního hradiště s mohutnou roklí. Dnes zemědělsky využívané prostranství.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

Kdy tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18.st. přestavěn, nelze přesně zjistit. R.1820 přestavěn. Před r.1908 uvnitř zmodernizován. Z kaple se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku jednoduchá. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.

Barokní radnice, postavená mezi lety 1715 – 1719, do dnešní podoby přestavěná v letech 1766 – 1780.

Původně gotická budova z doby před r.1402, v r.1547 byla přestavěna renesančně a po požáru města v r. 1739 barokně v letech 1741–1743. V objektu sídlí Městské kulturní a informační centrum. Lze navštívit gotické podzemní chodby a městskou šatlavu.

Radonická tvrz pocházela až z poloviny 16. století, vznikla buď za Hrzánů z Harasova nebo Jana Hada z Proseče, neboť první písemný doklad o ní pochází z r. 1587. Po připojení Radonic k vinořskému panství Czerninů r. 1675 tvrz ztratila svou funkci a beze stopy zanikla.

Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Jednoduchá stavba ve funkcionalisticko-konstruktivistických formách byla pro potřeby sázavské obce Církve československé husitské postavena v letech 1939–41. Potřebám církve slouží dodnes. Dominanta levého předmostí jediného mostu ve městě.

V terénu stále patrné zbytky zdí menšího, zřejmě bezvěžového, hradu. Postaven po r. 1357 v místě keltského a slovanského hradiště, do roku 1421 patřil cisterciáckému klášteru v Klášterní Skalici u Kouřimi, který v tomto roce rozbořili husté. V roce 1452 uváděn již jako pustý.

Rozhledna 25 m (435 m n. m.) s dřevěnou konstrukci s kovovými prvky byla postavena v obd. červen–listopad 2011, oficiálně zpřístupněna v dubnu 2012. Stavbu iniciovali manželé Holíkovi, kteří pro ni r. 2008 zakoupili pozemek. Vyhlídkové patro ve výšce 21 m nabízí vyhlídku až na Ještěd, Sněžku atp.

Zbytky hradu nejasného jména a založení, spojovaného se jmény Skara či Hostyně, snad i kolébka rodu pánů z Pardubic. Zachován dvoudílný areál chráněný příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.