Turistické cíle v okolí obce Rostěnice

Na přelomu 17.-18. století byl na místě starší kaple z 15. století postaven jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény. Autorem stavby byl italský architekt Domenico Martinelli. Stavba souvisela s obnovou samostatné římskokatolické farnosti.

Současný barokní kostel byl postaven v letech 1751-1753 na místě starší gotické stavby. V r. 1756 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1826 byla postavena nová věž. Na konci II. světové války byla kostelní věž poškozena. Poté byla zvýšena a opatřena novou cibulovitou střechou.

Kostel sv. Martina byl postaven r. 1655 Janem Jakartovským ze Sudic a jeho chotí Annou, roz. Soběkurskou ze Soběkur. Nahradil starší kostel, postavený snad již ve 12. stol. R. 1860 byl kostel celkově opraven. R. 1891 byla přestavěna věž. Kolem kostela se pův. rozkládal hřbitov, r. 1785 byl zrušen.

Současný barokní kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi byl vybudován v letech 1716-1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha. Opravu nestabilního průčelí a věže provedl arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberg r. 1859. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Topolanech byl postaven v letech 1761-1766. Roku 1859 byla obnovena samostatná farnost. V roce 1897 byla upravena střecha věže.

Na místě nynějšího kostela stával gotický kostel z pol. 14. stol. Postupně kostel procházel řadou oprav. Kostel přesto velice chátral, byl úplně stržen a na jeho místě vystavěn v letech 1880–1881 nový v pseudogotickém slohu. Od roku 1967 se postupně znovu pracuje na jeho opravách.

Renesančně-barokní kostel ze 16. a 18. století s gotickými základy a se zajímavě řešenou zvonicí stojí v čele náměstí poblíž barokní fary a renesančního zámku.

Kostel v Kučerově románsko-gotického původu doložen r. 1235, zásadně barokně přestavěn v letech 1698-1741 a rozšířen r. 1892. Upravován v letech 1924-1925. Poslední rekonstrukce barokní stavby dokončena r. 2013. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Původně hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1710-1719 za faráře Matěje Josefa Božka, rodáka z Příbora. Kolem kostela byly ambity a čtyři kaple. Jedna z kaplí se dochovala až do dnes a slouží jako knihovna.

Kostel postaven v letech 1783-1785, základy věže jsou z r. 1681. V 1. pol. 19. stol. téměř zničen požárem a ve 2. pol. 19. stol. postaven hlavní oltář v pseudogotickém slohu. Od r. 1963 nový oltář od pražských umělců Mikuláše Medka a Jana Koblasy.

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.

Kostel sv. Václava a fara se připomíná od 14. století. Současný vrcholně barokní římskokatolický farní kostel je výsledkem přestavby z let 1718-1734. Původní projekt vypracoval italský architekt a kněz Domenico Martinelli.