Turistické cíle v okolí obce Květná

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.

Zřícenina pozdně románského opevněného kostela postaveného zřejmě kolem r. 1240. Prvně je zmiňován v r. 1299. Později goticky a renesančně upraven. Kostel fungoval do počátku 19. stol. První rekonstrukce proběhla v r. 1968.

Již v dobách Velké Moravy bylo na místě Beckova slovanské sídliště. Ve středověku se Beckov stal významným opevněným trhovým městečkem, chráněným hradbou a příkopem. Ve 2. pol. 18. stol. již opevnění ztratilo význam a bylo postupně odstraněno. Některé pozůstatky hradeb se však zachovaly dodnes.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Zaniklé lázně (pramen zachován) známé Nezdenickou kyselkou nebo též Kořenkovou kyselkou. Jodový pramen byl znám již v r. 1585 a užíván ke koupelím. V polovině 19. stol. byl pramen stáčen a exportován. Původní lázeňská budova zanikla koncem 19. stol.

Stavba na půdorysu písmena U ze 17. století sloužila původně jako kasárna, ve kterých byla umístěna pohraniční finanční stráž. V 18. stol. byl dům barokně upraven. Později objekt sloužil jako správní budova. Od r. 1949 sloužila ke zpracování králičí vlny.

Památník J.A. Komenského v jednom z jeho možných rodišť. Expozice umístěna v nevelké kamenné sýpce z 18. století.

Panský velkostatek Lichtenštejnů vznikl na přelomu 17. a 18. století. Později byl několikrát upraven, zejména koncem 19. a v 1. polovině 20. století, kdy došlo k demolici jižní části dvora. V r. 2018 bylo kvůli vysokým nákladům na záchranu areálu rozhodnuto o demolici většiny zbývajících budov.

Soutěska vznikla erozivní činností Haluzického potoka. Ještě v r. 1780 přes nevelkou rokli vedla lávka, v současnosti má délku asi 1 km, hloubku 50 m a šířku 200 m. Přírodní památka Haluzická tiesňava, vyhlášená v r. 1963, je ukázkovým příkladem říčního pirátství.

Pozdně renesanční zámek (slovensky kaštieľ) byl postaven v l. 1650-1655 zřejmě rodem Rakoľubských (Rakolubszky). Upravován v 18. a 19. století. Po znárodnění sloužil jako školka, obchod, kanceláře a taneční sál. Po r. 1989 chátral a v r. 2006 vyhořel. Dnes je již zříceninou.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.