Turistické cíle v okolí obce Dolní Němčí

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Bývalá židovská synagoga byla postavena r. 1840 v historizujícím slohu na místě starší modlitebny z 18. stol. Poté, co přestala sloužit svému účelu, byla využívána jako skladiště. V l. 1991-1993 byla stavebně upravena na modlitebnu Církve adventistů sedmého dne. Patří mezi kulturní památky ČR.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Z r.1318 je listinou doložena první zástava, v níž se sídlo nazývá tvrzí, a od r.1320 je převzali páni ze Šternberka. Na konci 14.stol. držel hrad markrabě Prokop, a proto ho r.1400 obléhal král Zikmund. Dnes je zámek účelové využit(soud).

Nejstarší zachovalá část areálu hospodářského dvora velehradského kláštera pochází z poloviny 16. století. Ve 20. století došlo k demolici západní části areálu. V letech 2010-2011 proběhla rekonstrukce a adaptace na multifunkční centrum.

Velká Javořina je nadmořskou výškou 970 m nejvyšší horou Bílých Karpat. Stojí na česko-slovenské hranici, na vrcholu stožár slovenského vysílače a pomník česko-slovenské vzájemnosti z r. 1990. Místo dalekého rozhledu.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.

Bývalý středoveký vodní hrad z 13. stol, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. R. 1621 zámek silně poškozen, rozstřílen a zapálen. Ve 2. pol. 17. stol. zámek upravován. R. 1945 v důsledku válečných událostí silně poškozen, později opraven.

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.

První zmínky o vyhlášeném blatnickém víně jsou datovány do 14. století, kdy můžeme předpokládat počátek vinohradů v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Zachovalo se několik staveb původních vinných sklepů s významným géniem loci.