Turistické cíle v okolí obce Toušice

Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.

Kostel ze 3. čtvrtiny 13. století s dochovaným raně gotickým pětibokým presbytářem. Poprvé uváděn roku 1348. V roce 1384 vyhořel. Pozdně goticky přestavěn kolem r. 1500. Fasády a interiér upraveny pseudogoticky v 19. století.

Monumentální čtyřkřídlý zámek. První zmínka z roku 1325. Až po zápis do zemských desk se mluví o hradu. V r. 1549 zničen požárem - opraven v renesančním stylu. I přes barokní úpravy z roku 1759 si zachoval renesanční ráz.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Barokní centrální stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlkruhovými apsidami jihozápadně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Postavena 1733, v posledních letech opravena. Uvnitř pylony z kosterních pozůstatků, barokní hlavní oltář.

Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 – 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.

Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Raně středověké hradiště ve výšinné poloze o rozloze 7,5 až 12,5 ha. Na jeho západním okraji stojí pomník bitvy u Kolína. Areál hradiště nebyl dosud systematicky prozkoumán, není známo, kdy přesně vzniklo a zaniklo.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.

Kříž se zvoničkou v parčíku v centru vesnice. Není přesně datován, odhaduje se 19. stol., či případně přelom 18. a 19. století. Na dvakrát odstupňovaném podstavci, s vysokým zdobeným hranolovým dříkem s nikou se soškou světce (?) je vztyčena otevřená zvonička, na jejímž vrcholu je kamenný kříž.

Jižně nad vesnicí v blízkosti silnice mezi Chocerady a Vodslivy z roku 2010. Areál tvoří památník poděkování a podesta s křížem na začátku cesty, výklenková kaple, 14. zastavení, altán, studna a kříž mezi VIII. a IX. zastavením, další kříž u XIII. zastavení a rozhledna mezi XIII. a XIV. zastavením.