Turistické cíle v okolí obce Toušice

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou byla postavena na konci 18. století. Byla v majetku místní vrchnosti a sloužila zejména jako zájezdní hostinec. V budově dnes sídlí Ústav archeologické památkové péče Středních Čech (UAPP SČ). Bývalá hospoda je památkově chráněna od roku 1958.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

První zpráva o tvrzi pochází z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku.

Monumentální secesní budova muzea založeného roku 1896, postavená podle projektu Antonína Balšánka v roce 1928. Nacházejí se zde stálé expozice o bitvě u Lipan, slovanských hradištích v Pošembeří a orientální sbírce cestovatele Josefa Zounka.

Jeden ze dvou labských mlýnů v Kolíně se připomíná poprvé ve 13. století. V majetku města 1573–1778, poté soukromý. Nejvýznamnějším majiteli byli Radimští, za nichž proběhla přestavba po požáru 1868. Roku 1948 zestátněn, po roce 1990 restituce.

Zámek postavený na místě starší tvrze, vzniklé zřejmě po roce 1547. V 17. století byla upravena barokně, po roce 1861 rozšířena. Koncem 19. století byla fasáda objektu stylově sjednocena. Od roku 1945 ve správě obce, dnes soukromý, zpustlý. Obklopuje ho poměrně velký park s kamennou zdí.

Hlavní pomník bitvy u Kolína, která proběhla 18. 6. 1757 mezi Křečhoří, Novou Vsí I a Velimí. Byl postaven v letech 1897–9 na návrší západně od Křečhoře podle projektu architekta Václava Weinzettla, sochařskou výzdobu provedl Mořic Černil.