Turistické cíle v okolí obce Hluk

Pomník rakouského vojevůdce Ernsta Gideona, svobodného pána von Laudon, vytvořil r. 1789 Ondřej Schweigel. Generál byl jedním z nejvýznamnějších vojevůdců 18. stol., proslavil se v sedmileté válce v bitvách s Pruskem v l. 1758 - 1761 a ve věku 61 let zazářil ve válce proti Turecku v l. 1788 - 1789.

Barokní socha z poloviny 18. století. Pravděpoobně dílo Jana Jiřího Schaubergera. Nachází se mezi Bartolomějským náměstím a zámkem.

Sousoší Panny Marie je sochařská barokní práce značné úrovně z 1. poloviny 18. stol. Umístěna zde na památku purkmistra Pavla Přenského, zabitého Uhry při obraně města v roce 1620. Nachází se na Bartolomějském náměstí. Toto je kopie.

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Dnes již téměř zaniklé tvrziště, o kterém první zmínka pochází z roku 1344 v souvislosti s jejími vlastníky, kterými byli Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, a její synové Dluhomil a Jaroslav. Tvrz zanikla asi v polovině 15. století. Na jejím místě dnes stojí rodinný domek.

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Bývalá židovská synagoga byla postavena r. 1840 v historizujícím slohu na místě starší modlitebny z 18. stol. Poté, co přestala sloužit svému účelu, byla využívána jako skladiště. V l. 1991-1993 byla stavebně upravena na modlitebnu Církve adventistů sedmého dne. Patří mezi kulturní památky ČR.