Turistické cíle v okolí obce Pyskočely

Masivní zděná hranolová zvonice v sousedství zřícenin minoritského kláštera. Ve zvonici visí 3 zvony – nejstarší byl z roku 1322, byl však přelit, další je z konce 15. století, nejmladší z roku 1593.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Barokní farní budova nad kostelem Narození P. Marie byla postavena v letech 1721-1722. V r. 1828 proběhla její přestavba a r. 1912 byl zrušen průjezd. Poslední větší opravy byly provedeny v r. 1971. Fara stále slouží původnímu účelu.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.

Malé hradiště na nízké terase nad řekou Kouřimkou u Bukačovského mlýna. Říčka lokalitu odděluje od hradiště Stará Kouřim. Osídlení z doby kamenné i bronzové, a také v raném středověku. Tehdy zde zřejmě stával románský kostelík sv. Vojtěcha.

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Barokní hřebčín z doby vlády Marie Terezie, po rekonstrukci otevřený znovu v roce 1999. V současnosti se zde chovají černí fríští koně původem z Holandska – jde o jediný chov v ČR. Součástí areálu je také mohutný špejchar, dnes sloužící jako originální restaurace, a luxusní hotel.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Husův sbor v Čerčanech byl vybudován pro Církev československou (nyní husitskou) v letech 1939-1952 podle plánů funkcionalistického architekta Karla Truksy. Stojí ve vysoké poloze mimo zástavbu v dominantní poloze nad obcí.