Turistické cíle v okolí obce Pyskočely

Románský kostel sv. Václava založený v první polovině 13. století, zásadně přestavěný v 17. století. Jeho nejcennější částí je pískovcový ústupkový portál a zejména jeho figurální tympanon.

Kostel sv. Vavřince zmiňován r. 1359. Přestavěn r. 1550. V pol. 19. stol. byl starý kostel zbořen a na jeho místě byl v l. 1876–77 vystavěn dnešní pseudogotický kostel dle projektu architekta F. Schmoranze. V klenbě svorník z původního kostela.

Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.

Kostel pravděpodobně z konce 13. století (první zmínka 1355). Během 18. a 19. století čtyřikrát vyhořel, při požáru 1725 se zřítila věž. Po posledním ohni 1874 obnoven v prostých formách, zachován jižní románsko-gotický portál. Bez pravidelného využití.

Kostel ze 3. čtvrtiny 13. století s dochovaným raně gotickým pětibokým presbytářem. Poprvé uváděn roku 1348. V roce 1384 vyhořel. Pozdně goticky přestavěn kolem r. 1500. Fasády a interiér upraveny pseudogoticky v 19. století.

Monumentální čtyřkřídlý zámek. První zmínka z roku 1325. Až po zápis do zemských desk se mluví o hradu. V r. 1549 zničen požárem - opraven v renesančním stylu. I přes barokní úpravy z roku 1759 si zachoval renesanční ráz.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.

Nepřístupné tvrziště v SZ části vsi. Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století a zanikla v 15. století. Dochovalo se výrazné tvrziště.

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.