Turistické cíle v okolí obce Molitorov

Pozdně barokní jednopatrovou stavbu na obdélném půdorysu nechala roku 1762 postavit majitelka kounického panství Marie Terezie Savojská. Budova si uchovala řadu původních prvků, včetně klenutých prostor v interiéru, šindelové mansardové střechy a mříží v přízemí. Památkově chráněná je od r. 1958.

Fara postavena v první pol.18.st. Autor stavby není znám. Fara přestavěna r.1750. Značně utrpěla přestavbami v druhé pol. 20.st. V současnosti začíná značně chátrat.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

Špitál s kostelem vznikly v roce 1359 z městského domu, do majetku kapucínů se dostal v roce 1746. V r. 1785 zrušen, z kostela se stala sýpka. Po roce 1951 galerie a depozitář, později po přestavbách skladiště.

Chátrající gotická tvrz z konce 14. století, upravena v pol. 15., v 16. a v 17. stol. Dochován vyzděný příkop, mohutná obdélná věž se zbytky kamenických článků, část hradeb s polygonální baštou, renesanční most.

Slovanské hradiště z konce 7. či z počátku 8. stol. Zaniklo kolem pol. 9. stol., pravděpodobně v souvislostí s expanzí kouřimských knížat. Lokalita osídlena již v neolitu, eneolitu, v době bronzové i železné. Husité zde vybudovali opevněný tábor.

Malé hradiště na nízké terase nad řekou Kouřimkou u Bukačovského mlýna. Říčka lokalitu odděluje od hradiště Stará Kouřim. Osídlení z doby kamenné i bronzové, a také v raném středověku. Tehdy zde zřejmě stával románský kostelík sv. Vojtěcha.

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Pomník z roku 1921. Je tvořen centrálním žulovým balvanem dovezeným z vrchu Klepec a ze sedmi menších žulových balvanů, pojmenovaných po význačných osobnostech husitského hnutí.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, postavené po r. 1601 Danielem Pražákem z Jindic. Na zámek přestavěna po r. 1765. V letech 1919–20 zámek zmodernizován. Po r. 1990 opuštěný a chátrá, stejně jako přilehlé hospodářské budovy a park.

Kubistický kostel s přednáškovou síní, zvonicí a farou byl postaven v l. 1914-1918 (arch. Oldřich Liska). Stavbu přerušila 1. sv. válka. Později byl opravován v l. 1980 a 2008. R. 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Kostel je unikátní jak zasvěcením J. Husovi, tak kubistickým interiérem.