Turistické cíle v okolí obce Mladoňovice

nebo vyberte

Mladoňovice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 176 záznamů, 6 / 15 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kaple sv. Kříže
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Říše
Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.
 kaple sv. Magdaleny
570.0 m. n.m.
myslivna Majdaléna
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Krasonice
Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.
 kaple sv. Magdaleny (Ortskapelle St. Magdalena)
370.0 m. n.m.
Unterthürnau
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Rakousko, Dolní Rakousko
Zmínka o původně gotické kapli sv. Magdaleny se prvně objevuje v 14. stol. V 16. stol. přistavěna věž. V 17. stol. došlo k barokním úpravám, při nichž byla přistavěna sakristie. V r. 2016 opravena střecha.
 kaple sv. Prokopa
525.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dobrohošť
Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.
 kaple sv. Rocha a Šebestiána
468.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dačice
Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.
 kaple sv. Víta
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
 karner sv. Michala
460.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravské Budějovice
Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.
 klášter bosých augustiniánů s kostelem sv. Mikuláše Tolentinského
460.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, přestavěno, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.
 klášter františkánů s kostelem sv. Víta a sv. Modesta
sakrální památky - klášter, chátrající, příležitostně, Vysočina, Jemnice
Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.
 klášter františkánů/karmelitek s kostelem sv. Antonína Paduánského
465.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dačice
Františkánský klášter byl postaven nadáním dačického primátora Matyáše Jiřího Kapety v letech 1660–72. Zrušen 1950, poté městské museum. Řádu navrácen po roce 1990, od roku 1997 slouží bosým karmelitánkám. V nedávných letech celková obnova.
 klášter premonstrátů Panny Marie s kostelem sv. Petra a Pavla
450.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Nová Říše
Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.
 Knínice
490.0 m. n.m.
Kynice
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Knínice
Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.