Turistické cíle v okolí obce Mladoňovice

nebo vyberte

Mladoňovice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 165 záznamů, 6 / 14 stran, vyhledáno za 0.25 sec
 kaple sv. Víta
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
 karner sv. Michala
460.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravské Budějovice
Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.
 klášter bosých augustiniánů s kostelem sv. Mikuláše Tolentinského
460.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, přestavěno, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.
 klášter františkánů s kostelem sv. Víta a sv. Modesta
sakrální památky - klášter, chátrající, příležitostně, Vysočina, Jemnice
Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.
 klášter františkánů/karmelitek s kostelem sv. Antonína Paduánského
465.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dačice
Františkánský klášter byl postaven nadáním dačického primátora Matyáše Jiřího Kapety v letech 1660–72. Zrušen 1950, poté městské museum. Řádu navrácen po roce 1990, od roku 1997 slouží bosým karmelitánkám. V nedávných letech celková obnova.
 klášter premonstrátů Panny Marie s kostelem sv. Petra a Pavla
450.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Nová Říše
Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.
 Knínice
490.0 m. n.m.
Kynice
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Knínice
Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje
526.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Staré Hobzí
Gotická část kostela ve Starém Hobzí pochází 13. století, postupně rozšiřována ve dvou následujících stoletích. Po roce 1630 přistavěna nová loď, klasicistně upravená roku 1832.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou a kaplí sv. Ondřeje
312.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vranov nad Dyjí
Kostel Nanebevzetí Panny Marie románsko-gotického původu z 13. stol. zničen r. 1645 Švédy, o 40 let později obnoven barokně zásluhou hrabat Althannů, tehdejších majitelů vranovského panství. Památkově chráněn od r. 1958 spolu s barokní farou a pohřební kaplí sv. Ondřeje románského původu.
 kostel Povýšení sv. Kříže
490.0 m. n.m.
jezuitský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže, kostel se sýpkou
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Knínice
Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1715-1717 vznikl přestavbou starší poutní kaple sv. Františka Xaverského. Později byl přestavěn a rozšířen o věž. Kostel je sakristií propojen se sýpkou, která pravděpodobně byla první obytnou a správní budovou jezuitského statku.
 kostel sv. Barbory
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Častohostice
Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.
 kostel sv. Bartoloměje
493.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Radkov
Pozdně barokní kostel postavený po požáru roku 1717 s použitím konstrukcí svého předchůdce, připomínaného poprvé roku 1360. Velká oprava o století později po obnově samostatné farnosti, zatím naposledy koncem 20. století.