Turistické cíle v okolí obce Mladoňovice

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Sochu sv. Jana Nepomuckého nechala zhotovit Marie Anna hraběnka z Althannu v roce 1731. Roku 2016 byla památkově chráněná socha zrestaurována.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.