Turistické cíle v okolí obce Hornice

Výrazné tvrziště osídlené asi ve 13.-15. století. Tvrz se prvně uvádí v r. 1395, kdy byla panovnickým lénem. Od r. 1456 se tvrz již připomíná jako pustá.

Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Vojenská strážní věž – „špačkárna“, 405 m n. m. Postavena po r. 1951. Je součástí památníku tvořeného částí tzv. železné opony, nepropustné hranice oddělující Československou socialistickou republiku od Rakouska a Německé spolk. republiky.

Pravidelná terénně modelovaná lokalita pravděpodobě středověkého původu, která mohla být předchůdcem dnešní vsi Panenská, a jejíž přibližná doba vzniku není zatím známa.

Oboustranná výklenková kaple, zvaná poklona, je zasvěcena sv. Jiří a sv. Cyrilovi a Metoději. Pochází z konce 18. století a je památkově chráněna.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, zmiň. r. 1371 (Smil z Police). V l. 1444–1520 tvrz rozšířena. R. 1534 přestavěna Janem z Tavíkovic na renesanční zámek. V 18. stol. barokní úprava interiéru (Berchtoldové). Po r. 1945 zámek zestátněn a devastován. Od r. 1989 je v majetku obce, postupně rekonstruován.

Přes Vratěnín vedla kupecká cesta a od třetiny 16. stol. poštovní spojení Praha-Vídeň. Kolem r. 1700 zde byl poštmistrem Jan Plessner, který nechal na starších základech postavit mohutnou barokní reprezentativní poštovní stanici. Kulturní památka dnes slouží jako obecní úřad a pošta.

Poutní kaple Jména Panny Marie se nachází na kopci nad kapličkou se zázračným pramenem v osadě Dobrá Voda. Barokní stavba pochází z doby po r. 1750 a byla rozšířena r. 1878. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Zámek s dvorem vznikl kolem r. 1667 snad na místě staršího sídla z 13. století. V letech 1696-1851 ve vlastnictví herzogenburského kláštera, který zde provozoval statek. V současnosti je areál v soukromých rukách a slouží mimo jiné ke kulturním účelům a pořádání akcí.

Drosendorfská radnice je prvně zmiňována v r. 1542. V r. 1846 byla při požáru zničena radniční věž se zvonem. V r. 1910 došlo k úpravám budovy a ve 30. letech 20. stol. byla čelní fasáda vyzdobena sgrafitem, které zhotovil August Hoffmann.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.