Turistické cíle v okolí obce Kostelní Střimelice

Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Jednoduchá stavba ve funkcionalisticko-konstruktivistických formách byla pro potřeby sázavské obce Církve československé husitské postavena v letech 1939–41. Potřebám církve slouží dodnes. Dominanta levého předmostí jediného mostu ve městě.

V terénu stále patrné zbytky zdí menšího, zřejmě bezvěžového, hradu. Postaven po r. 1357 v místě keltského a slovanského hradiště, do roku 1421 patřil cisterciáckému klášteru v Klášterní Skalici u Kouřimi, který v tomto roce rozbořili husté. V roce 1452 uváděn již jako pustý.

Rozhledna 25 m (435 m n. m.) s dřevěnou konstrukci s kovovými prvky byla postavena v obd. červen–listopad 2011, oficiálně zpřístupněna v dubnu 2012. Stavbu iniciovali manželé Holíkovi, kteří pro ni r. 2008 zakoupili pozemek. Vyhlídkové patro ve výšce 21 m nabízí vyhlídku až na Ještěd, Sněžku atp.

Budovy sklářské osady, vzniklé po roce 1835 nad mlýnem Na Kácku, který zakoupil František Kavalír. Dochovány dvě ze tří hutí, dvě sídla majitelů, původní mlýn a řada obytných domů. Následky poválečné devastace má odstranit projekt, podporovaný Evropskou unií.

Barokní novostavba z roku 1791 podle plánů Josefa Jägra. Za pozemkové reformy přeměněn na zbytkový statek, po válce sídlo JZD, dnes prochází rekonstrukcí.

Barokní zámek byl obnoven v pol. 18.stol na místě staršího, zničeného zámku. Později byl zámek skoro zničen a zůstalo jen jedno ze čtyř křídel, které sloužilo jako škola. Nyní je zámek v soukromých rukou a majitel sídlo obnovuje.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatý Jan Nepomucký, svatý Prokop) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Sochu světce, ochránce proti krupobití, bouřce a moru, postavila po roce kněžna Marie Terezie Savojská z Liechtensteina roku 1765 na křižovatce cest v místě zaniklé vsi Křimín.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první třetině 18. století, někdy po roce 1723. Postava světce je v životní velikosti, celková výška památky je cca 3,5 metru. Na povrchu má socha zbytky polychromie. Podstavec je osmiboký, bez ozdob a nápisů. Památkově chráněná je od roku 1958.