Turistické cíle v okolí obce Kostelní Střimelice

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první třetině 18. století, někdy po roce 1723. Postava světce je v životní velikosti, celková výška památky je cca 3,5 metru. Na povrchu má socha zbytky polychromie. Podstavec je osmiboký, bez ozdob a nápisů. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní pískovcové sousoší se sestává z postavy Jana Nepomuckého v životní velikosti a dvou andílků vedle jeho nohou na pískovcovém podstavci. Sousoší údajně vzniklo v dílně slavného barokního sochaře Františka Ignáce Platzera někdy kolem roku 1760. Památkově je chráněno od roku 1958.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Prokop) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora byla vytvořena roku 1716, to znamená pět let před blahořečením a třináct let před svatořečením Jana z Nepomuku. Pískovcovou sochu nechal vytvořit kouřimský děkan Antonín Jan March. Socha je památkově chráněná.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Prokopa vznikla v poslední třetině 18. století, dle chronogramu v roce 1774. Postava světce je v mírně podživotní velikosti, u nohy má drobnou sochu ďábla. Celková výška památky je cca 3,25 metru. Na podstavci je erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Jan Nepomucký) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Vendelína z poslední třetiny 18. století, dle chronogramu z roku 1772. Postava světce v podobě pastevce má plášť, klobouk a mošnu a u nohy ovci. Celková výška památky je cca 3,75 metru. Na podstavci je pískovcový erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Rozhledna Špulka, vystavěná ze dřeva, oceli a kamene podle plánů arch. Ivety Torkoniakové v letech 2013-2014, je vysoká celkem 46,4 m a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 30 m vede 151 schodů. Od otevření 26.4.2014 je volně přístupná. Název dostala podle podoby s cívkou na nitě neboli špulkou.

Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.

Hradiště bývalo na pahorku u řeky Kouřimky, který byl osídlen od 5. tisíciletí př.n.l. V 9. a poč. 10. stol. zde bylo opevněné hradiště kmene Zličanů. Archeol. průzkum lokalizoval mj. pohřebiště, náboženský prostor a jedinečnou shromažďovací halu (89 m). Hradiště násilně zaniklo v 1. pol. 10. stol.

Původně gotická radnice ze 14. století, v 16. století renesančně přestavěna. Po několika požárech byla v r. 1782 pozdně barokně přestavěna architektem Janem Josefem Wirchem. Sídlí zde Muzeum Kouřimska.