Turistické cíle v okolí obce Předín

Kamenná sloupková boží muka v podobě typické pro okolí Telče. Na hranolovém soklu zdobeném psaníčky stojí nízký toskánský sloup. Na něm je nepropočně velká kaplice s prázdnými mělkými nikami. Sloup byl kolem r. 2016 rozlomen, opraven byl před rokem 2026. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka se zajímavě řešenou kapličkou byla postavena v roce 1766. Čtyřboká kaplička je ze tří stran uzavřená železnou tepanou prosklenou mříží. Boží muka jsou opravená a dobře udržovaná.

Kamenná sloupková boží muka z r. 1701 stojí před jižní předsíní kostela sv. Kateřiny. Na hranolovém soklu s psaníčkovou bosáží stojí mírně soudkovitý sloup, na něm je čtyřboká kaplice završená koulí s dvouramenným kovovým křížkem. Mělké niky kaplice jsou bez ozdob. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní kamenná pilířková boží muka gotizujících tvarů z roku 1684. Jsou dokladem dlouhodobě přežívajících ozvěn gotického slohu ve venkovském prostředí. Hranolový dřík má zkosené hrany, kaplice má půlkruhově zaklenuté mělké niky, v jedné z nich je obrázek světce. Boží muka jsou památkově chráněná.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Žulová pilířová boží muka gotizujícího tvarosloví vznikla pravděpodobně na konci 17. století. Čtyřboký dřík s okosenými hranami je v horní části rozšířený římsou, na které leží zahrocená čtyřboká kaplice s hlubokou, hrotitě zaklenutou nikou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Raně barokní žulová boží muka s pozdně gotickým tvaroslovím byla postavena na památku toho, že po roce 1650 převládlo v Třešti katolické náboženství. Byla zazděná do tarasní zdi v Revoluční ulici před domem čp. 72, v létě 2025 byla přemístěna na současné místo. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Brázdův mlýn u Vystrčenovic byl založen kolem roku 1700 premonstrátským klášterem v Nové Říši. V 30. letech 20. stol. měl 2 kola na svrchní vodu. K mletí sloužil do 40. let 20. stol., později fungoval jako pila. Patrový objekt s erbem ve štítě dnes slouží k bydlení a není veřejně přístupný.