Turistické cíle v okolí obce Čáslavice

Kapli Povýšení svatého Kříže postavil v letech 1644–1645 třebíčský stavitel Jan Fulík. V r. 1793 byla z nařízení vydaného císařem Josefem II. kaple odsvěcena a prodána. Soukromý majitel ji však v r. 1797 nechal znovu vysvětit, přičemž bylo změněno i původní patrocinium.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Bazilika byla vystavěna v 1.pol. 13. st. jako součást benediktinského kláštera založeného r. 1101 moravskými Přemyslovci. Vystavěna je v románsko-gotickém slohu s bohatě zdobeným vchodem, kruhovými okny apsidy, freskami. Je zapsána na seznamu UNESCO.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Barokní klášter z r. 1687-92, upraven v l. 1748, kostel od r. 1784 farní, po požárech v 19. století opraven. R. 1884 přistavěna věž. R. 1950 klášter zrušen, r. 1991 budovy navráceny kapucínům.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Areál bývalého kláštera servitů a loretánské kaple v Jaroměřicích nechal postavit podle projektu Jana Křtitele Erny hrabě Jan Antonín z Questenberka. Kaple byla postavena v letech 1668–1673, klášter 1675–1679. Zrušen byl r. 1787, loreta byla zbořena a areál byl přeměněn na faru, školu a byty.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.