Turistické cíle v okolí obce Stařeč

Farní jednolodní orientovaný kostel sv. Václava byl postaven r. 1894 v klasicistním slohu na místě středověkého kostela, doloženého k roku 1366. Z původního kostela se dochovala pozdně románská věž. Ve věži je zvon z roku 1597 od mistra Jakuba z Jihlavy. Kostel je památkově chráněný od r. 1958.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.

Středověká románská rotunda asi z přelomu 12.-13. století ohrazená zdí, jež plnila i ochrannou funkci. V 17.-18. století byla stavba barokně upravena.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.

Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.

Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.

Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.

Hrází rybníka narušený reliéf tvrze, patřící k zaniklé osadě Lhota

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.