Turistické cíle v okolí obce Hryzely

Památník v podobě mohyly byl postaven roku 1881 na památku bitvy u Lipan na návrší nedaleko stejnojmenné obce. Bitva se konala 30. 5. 1434 a její výsledek znamenal faktický konec husitských válek. V bitvě zahynul i kněz Prokop Holý.

Částečně zatopený, opuštěný lom severozápadně nad obcí Vrbčany s vodní plochou 0,7 ha a maximální hloubkou 1,5 m.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. některým z Horníků, bohatých obyvatel Kutné Hory a vlastníků Lošan. R. 1410 ji koupil Haman Alder, zakladatel rodu Alderů z Lošan. Od r. 1478 v majetku Čabelických ze Soutic, Jan Čabelický ji přestavěl. Po r. 1513 prodána městu Kutná Hora. Od r. 1945 v majetku státu.

Tvrz postavili patrně v 2. pol. 14. stol. měšťané Martin Puš a František Glyser. R. 1412 byla v majetku Jindřicha Rohlíka z Trhlavy. R. 1557 v majetku Říčanských z Říčan. R. 1583 koupena Janem Vchynským ze Vchynic a r. 1637 prodána Šternberkům již pustá, později v 17. stol. opravena na sýpku a byty.

Barokní sloup z roku 1700 od Františka Martina Katterbaura. Balustráda doplněna v roce 1818.

Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.

Areál měšťanského pivovaru v Českém Brodě byl vystavěn v letech 1861–1933. Pivo se zde vařilo do roku 1969, slad vyráběl ještě v následujícím desetiletí. Od 90. let 20. století probíhá postupná obnova jako sídla různých firem.

Měšťanský pivovar je zde připomínán v roce 1713. Na současném místě pivovar fungoval v letech 1863–1925, jeho posledním majitelem byl Jaromír Řehák. Maximální výstav pivovaru byl 3000 hl. Po roce 1925 byl objekt přestavěn na sladovnu, která na tomto místě fungovala ještě počátkem 21. století.

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.