Turistické cíle v okolí obce Pocoucov

Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.

Pův. kostel benedikt. kláštera z pol. 13. století, od 14. stol. farní. Přestavován goticky (1502), barokně (po r. 1707) a neoslohově (r. 1905)

První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.

Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě je v jádru románský z 13. století, upraven goticky a barokně, přestavěn r. 1873. U lodi s klasicistním průčelím mohutná věž s barokní nástavbou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla v Rudíkově v současné podobě pochází z roku 1801, přičemž presbytář a věž byly zachovány ze starší románsko-gotické stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.

Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.

Kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě je v jádru pozdně románská stavba z 13. stol. s barokní věží, která byla r. 1899 rozšířena o příčnou loď a půlkruhovou apsidu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Jednoduchý kamenný kříž s rameny ukončenými ve tvaru trojlistu byl vztyčen roku 1866 na místě posledního odpočinku 24 pruských vojáků, kteří v meziříčském lazaretu zemřeli na choleru a nebyli vyznáním katolíci. R. 2018 byl kříž restaurován a osazen na kamenný podstavec. Památkově chráněn od r. 1958.