Turistické cíle v okolí obce Bohuslavice

Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.

Řimice jsou prvně zmiňovány v r. 1281. V r. 1391 je poprvé zmiňována zdejší tvrz. Další zmínky o tvrzi jsou z let 1495 a 1497. Někdy v pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V l. 1971-1973 byl proveden archeologický průzkum objektu č. p. 11. Obvodové zdi budovy zřejmě pochází z 14.-15. stol.

Romatnická stavba podobná antickému chrámu s šestnácti jónskými sloupy postavená kolem roku 1730. Sloužila pro podávání občerstvení při reprezentačních honech. V roce 1910 se zřítila a dodnes se zachoval jen jeden sloup.

V místě Žargóň (Šargoun) měla stát údajně ve 13. stol. tvrz. První zmínka o mlýně je z r. 1432. V r. 1434 uváděn jako pustý. V r. 1623 přešel do majetku Olomoucké kapituly. V r. 1902 rekonstruován a zřízena vodní elektrárna. Dnes je areál využíván pro chov koní.

Sbor Sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské byl postaven v l. 1923-1925. Snad je dílem architekta Huberta Austa. Jeho stavbu inicioval farář Josef Žídek. Zvenčí je v neosecesním stylu, interiér je unikátní syntézou rondokubismu s machinismem. V jedné části kostela je kolumbárium.

V obci Senice na Hané stávala významná tvrz. Bývala v držení příslušníků rodu pánů z Kunštátu ve 14. a na počátku 15. stol. Pak zaniká beze stopy.

Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1853-1860 postaven na základech staršího sloupu z pol. 18. století. Sloup nese osm soch světců. Zakončen nádhernou barokní hlavicí.

Na vrcholu sloupu umístěno sousoší Piety. V dolní části sloupu umístěn reliéf sv. Josefa s dítětem. Datováno letopočtem 1845. Datum umístěn na zadní straně sloupu

Kamenný sloup se sochou Panny Marie Cellenské (též Mariazellská) nechali zhotovit v r. 1879 Jan a Anna Vytáskovi z Vojnic.

Kamenný sloup se sochou sv. Floriána z roku 1818. Podstavec zdoben reliéfem Panny Marie Bolestné. Na vrcholu sloupu kamenná deska, na ní postava sv. Floriána. Rukou přidržuje praporec, u nohy hořící objekt. Kulturní památka od r. 1981.

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého postaven v roce 1818. Podstavec v dolní části rozšířen. V čele reliéf Krista na hoře Olivetské. Na sloupu reliéf Panny Marie Bolestné. Na vrcholu socha sv. Jana Nepomuckého. Kamenická práce dobré úrovně. Chráněná kulturní památka r. 1981.

Barokní sloup se sv. Janem Nepomuckým pochází z r. 1710. Volně stojící kamenný toskánský sloup. Na podstavci alianční znaky Podstatských z Prusinovic a hraběcího rodu Deblínů. Světec ve značně podživotní velikosti nese kříž, za který je zasunuta zlacená palmová ratolest. Chybí svatozář nad Janovou hlavou.