Turistické cíle v okolí obce Horní Štěpánov

Renesanční tvrz přestavěná na zámek. Postavena Šarovci na přel. 16. a 17. st., v 18. st. přestavěna barokně. Od r. 1872 skladiště a kanceláře, dnes sídlo obecního úřadu. Jednoduchá obdélná budova se vstupem zdůrazněným štítem, jižní část zbořena.

Umělou zříceninu hrádku postavil v letech 2006-2010 kamnář z nedaleké obce Lipová. Hrádek je postaven z nasucho skládaných kamenů, jen nosné části jsou zpevněny maltou. Vedle stojí ještě jedna menší stavba.

Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.

Zřícenina vodního mlýna stojí pod hrází vysychajícího rybníka. Kdy stavba vznikla, není známo. Poprvé je mlýn doložen počátkem 19. stol. Na přelomu 20. a 21. stol. bylo ještě možné vstoupit do poschodí. Dnes jsou již střecha i poschodí zřícené.

Hřebčín Murhof založen r. 1838 Janem Polanským z Brna. Původně velký ovčín, pak v l.1881-1903 továrna na hedvábí, po válce JZD a později od 70.let 20.stol. hřebčín.

Pravěké hradisko na vrchu nad obcí Biskupice ve tvaru elipsy. Poprvé ho popsal Jaroslav Mackerle v r. 1943. V r. 1998 zde byly nalezeny drobné střepy. Podrobný archeologický průzkum dosud neproběhl, proto původ hradiska není znám.

Renesanční venkovský zámeček se sgrafitovou výzdobou a zajímavými klenbami. Do stavby je pojata část staré tvrze. Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova přestavěl zámek do dnešní podoby v r. 1592. Dnes slouží zámeček obci jako mateřská škola.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Větrný mlýn holandského byl v provozu od r. 1875. V r. 1931 poničen vichřici a přestal sloužit svému účelu. Zdivo je z neomítnutého lomového kamene. Na mlýně je nainstalována napodobenina větrného kola, nepodobná původnímu.

Barokní zámek postavený na místě starší tvrze v roce 1711 opatem premonstrátského kláštera Englbertem Hájkem. Vystřídalo se v něm 18 majitelů. V roce 1933 se zámek stal majetkem sester dominikánek, které v něm zřídily domov důchodců.

Renesanční zámeček, ve kterém byla v posledních letech umístěna škola, vybudovali z původní tvrze Podstatští z Prusinovic v roce 1559 a později, v 18.stol. ho barokně upravili. Nad portálem jsou renesanční erby stavebníků.

Panskou jízdárnu nechal v roce 1870 vybudovat v historizujícím duchu tudorovské gotiky hrabě Mensdorff-Pouilly. Původnímu účelu sloužila i po 2. světové válce. Později využívána jako skladiště, sportovní hala a diskotéka, která je zde dodnes.