Turistické cíle v okolí obce Lipová

nebo vyberte

Lipová

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 402 záznamů, 31 / 34 stran, vyhledáno za 0.43 sec
 vápenka Malá dohoda
Holštejn
technická památka, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
Vápenka Malá dohoda byla zbudována počátkem 30. let 20. století. Provoz vápenné pece probíhal do 70. let 20. století, v současné době se zde provádí pouze těžba a zpracování vápence.
 Velké Opatovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.
 Velké Opatovice
510.0 m. n.m.
Dřínový kopec
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.
 Velký Kosíř
440.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Slatinky
Dřevěná rozhledna (28 m, 442 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné rozhledny, postavené r. 1927, která byla r. 1939 pro špatný technický stav stržena. V letech 2012-2013 byla vybudovaná obcemi mikroregionu Kosířsko nová rozhledna, která byla otevřena veřejnosti dne 22.6.2013. Od r. 2023 uzavřena a navržena k demolici.
 venkovská usedlost
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Ludmírov
Venkovská usedlost v základech pocházející z 18. stol., je tvořena domem usedlosti, východním dvorním křídlem a severní hospodářskou budovou. Objekty jsou uspořádány tak, že obklopují vnitřní dvůr. Od r. 1958 je areál chráněn jako kulturní památka ČR.
 větrný mlýn
620.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Němčice
Mlýn postavil r. 1840 mlynář Matuška na návrší nad obcí Němčice. Od r. 1925 sloužil již jen ke šrotování. Po r. 1945 přestal plnit i tuto funkci a sloužil jako dům posledního mlynáře až do r. 1965. V 70. letech 20. stol. přebudován k rekreaci, které slouží dodnes. V r. 2002 zrekonstruován.
 větrný mlýn
580.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Šošůvka
Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.
 větrný mlýn
580.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Petrovice
Mlýn holandského typu vybudovali v r. 1849 Jakub Souček a Antonín Nečas. V r. 1922 mlýn zmodernizován. Později sloužil jako obydlí rodině Součkových. V r. 1964 vyhořel. V r. 1974 byl opraven a přebudován na penzion.
 větrný mlýn
490.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Hačky
Netypický dřevěný mlýn s šestiramenným větrným kolem vybudovaný v letech 1922-1923 na střeše budovy v místech staršího dřevěného mlýna z r. 1826, který r. 1911 vyhořel.
 Věžka
282.0 m. n.m.
Červená věž
věž - rozhledna, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Čechy pod Kosířem
Cihlová rozhledna, 282 m n. m., 15 m vysoká. Vystavěna r. 1843 jako součást zámeckého parku na přání hraběte Ervína Sylva-Tarouccy. Má neobvyklý osmiboký tvar. Po generální opravě veřejnosti přístupná od dubna 2016 v rámci placené prohlídky zámku.
 Vícov
Ježův hrad
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.
 Vilémov
400.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Vilémov
Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.