Turistické cíle v okolí obce Jednov

nebo vyberte

Jednov

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 405 záznamů, 26 / 34 stran, vyhledáno za 0.51 sec
 Seloutky
Žlibek, Teniska
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Seloutky
Tvrz byla postavena ve 14. století, naposledy zmíněna r. 1493, poté zpustla a zanikla beze stopy.
 Senice na Hané
238.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Senice na Hané
V obci Senice na Hané stávala významná tvrz. Bývala v držení příslušníků rodu pánů z Kunštátu ve 14. a na počátku 15. stol. Pak zaniká beze stopy.
 Ševčíkův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Prostějov-Domamyslice
Ševčíkům mlýn je technickou památkou z r. 1810. Mlýn na tomto místě se prvně zmiňuje v Zemských deskách již ve 14. stol. Mlýn vlastnila řada majitelů, v majetku rodiny Ševčíků je od r. 1846. Mlýn byl funkční do r. 1955, přestavěn v l. 1968 a 1979-82. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.
 skalní reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstra
490.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.
 Sloup
471.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Sloup
Zámek postavil po pol. 17. stol. Jiří z Rogendorfu nebo jeho syn Karel Ludvík. Po smrti Karla Ludvíka z Rogendorfu v roce 1739 patřil jeho ženě Karolíně. Po její smrti se zámek stává farou a jako fara slouží zámek dodnes.
 Sloup
471.0 m. n.m.
salmovský letohrádek
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Sloup
Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.
 sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
239.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Loučany
Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého postaven v roce 1818. Podstavec v dolní části rozšířen. V čele reliéf Krista na hoře Olivetské. Na sloupu reliéf Panny Marie Bolestné. Na vrcholu socha sv. Jana Nepomuckého. Kamenická práce dobré úrovně. Chráněná kulturní památka r. 1981.
 sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
362.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Jevíčko
Velmi kvalitní sochařská práce z r. 1730. Dominantní prvek náměstí. Ze středu podstavce vyrůstá sloup. Na něm socha světce. Jan Nepomucký zpodoben v tradičním oblečení se dvěma vrstvami drapérie a pláštíkem přes ramena. Části plastiky jsou pozlacené. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
 sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
297.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ludéřov
Barokní sloup se sv. Janem Nepomuckým pochází z r. 1710. Volně stojící kamenný toskánský sloup. Na podstavci alianční znaky Podstatských z Prusinovic a hraběcího rodu Deblínů. Světec ve značně podživotní velikosti nese kříž, za který je zasunuta zlacená palmová ratolest. Chybí svatozář nad Janovou hlavou.
 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
358.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Jevíčko
Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.
 Sloupsko-šošůvské jeskyně
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Sloup
Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.
 Smilův hrad
Smilovo hradisko
hrad, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklý hrad. Dle archeol. výzk. se zde žilo na konci 13. stol. V pís. pramenech zmiň. pouze r. 1391, kdy byl hrad již nesporně pustý. Zanikl požárem. Jméno hradu odvoz. od Smila, synovce Hartmana (maj. holštejnského dominia v lokalitě).