Turistické cíle v okolí obce Jednov

Zdejší tvrz je připomínána pouze v zápisech majitelů v zemských deskách v r.1630 a 1635. Stavitel a místo tvrze nejsou známy. Tvrz zanikla v období třicetileté války.

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

Sušárna chmele v Odrlicích je zcela ojedinělou památkou dokládající zpracování chmele na konci 19. stol. a v 1. pol. 20. stol. V r. 1953 vyhořela, poté byla provizorně zastřešena. Od r. 1958 je nemovitou kulturní památkou. V letech 2011-2015 rekonstruována.

Bývalá synagoga v Jevíčku byla postavena v letech 1792-1794 místo starší dřevěné synagogy zničené požárem r. 1747. V r. 1907 byla secesně upravena. Židovské komunitě sloužila do 2. světové války. Od r. 1951 ji využívala československá církev husitská. Dnes se zde konají různé kulturní akce.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

Klášter augustiniánů vznikl v polovině 14. stol. Barokní budova konventu s rajským dvorem dokončena r. 1682. Nad portálem renesanční kartuše. Za Josefa II. r. 1784 klášter zrušen. Konvent je tvořen čtyřmi jednopatrovými křídly. V prostorách se nachází expozice muzejních sbírek. Konvent je v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Toufarův vodní mlýn v Domamyslicích byl jedním ze dvou vodních mlýnů na Mlýnském potoku. Mlýn je částečně technicky zachován. Před mlýnem stávala mohutná lípa, stará přibližně 500 let. Bohužel byla v roce 2007 vyvrácena bouří.

Větrný mlýn byl do Určic přemístěn z Plumlova v letech 1804–1805 a znovu postaven mlynářem Martinem Trbicou. Zničen při větrné bouři roku 1954.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Archeologicky zkoumané opevněné hradiště či kultovní objekt na Velkém Kosíři. Při hradišti mohylové pohřebiště baalberské kultury z období eneolitu asi 3 700-3 200 let př. n. l. Lokalita Varhany, Boří a Nad Ostichovcem.