Turistické cíle v okolí obce Mořice

Jediná dochovaná městská brána bývalých hradeb o nichž je zmínka již z r. 1290. Přestavěna r. 1585 biskupem Stanislavem II. Pavlovským. R. 1840 novogoticky upravena Ant. Archem.

Torzo mohyly postavené někdy těsně po roce 1805 na paměť zastávky císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. na kopci Předina, když zde odpočívali před bitvou u Slavkova. Památka byla v průběhu let opakovaně poničena, dnes je ve zchátralém stavu. Cihlová mohyla trojúhelníkového půdorysu.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.

Lokalitu raně středověkého slovanského mohylového pohřebiště ze střední doby hradištní z 9.–počátku 10. století objevil v r. 1884 J. Wankl. Do konce 19. století bylo prozkoumáno 19 mohyl. Dnes je jich v terénu patrných pouze 13.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1238 kdy se odtud píše Předbor. Poté se majitelé tvrze často střídali, nejvýzn. byl r. 1368 Beneš z Kravař a Krumlova a poté jeho bratr Lacek. R. 1480 koupil tvrz Protivec ze Zástřizl, nevyužíval ji ale jako sídlo. Od r. 1565 zmiňována tvrz nová, postavená poblíž.

Zámek byl postaven na konci 17. století. Po požáru v roce 1807 byl zámek přestavěn v empírovém stylu, přestavba byla zřejmě realizována až po roce 1816. V zámku je dnes obecní knihovna a jsou v něm byty a hospoda.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze za Zástřizlů ve druhé pol. 16. stol. Zřejmě definitivní proměna do zámecké podoby byla provedena v letech 1635–47. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).

Morový sloup Nejsvětější Trojice zhotovil v letech 1716–1725 olomoucký mistr Jan Václav Sturmer. Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a řadou dalších soch světců a andílků je považován za jeho vrcholné dílo. Sloup byl vytvořen jako poděkování za odvrácení morové rány, zakázku financovalo město.

Barokní Mariánský, morový sloup vystavěný roku 1704 -1705 významným moravským sochařem Bohumírem Fritschem.

Pozdně renesanční dům byl postaven r. 1609 knížetem a kardinálem Františkem z Ditrichštejna na místě dvou starších domů. Upraven po r. 1664. Byl majetkem olomoucké kapituly, později zde byly byty a pracovní úřad. V 70. letech 20. stol. byl dům rozsáhle zrekonstruován pro potřeby Muzea Kroměřížska.