Turistické cíle v okolí obce Zásmuky

Nový židovský hřbitov založen pravděpodobně na konci 18. století. Po 2. světové válce rozebrána jeho ohradní zeď a část novějších náhrobních kamenů odcizena. Nyní dochováno kolem 150 náhrobků pocházejících z doby od počátku 19. století do r. 1932.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Lovecký zámeček z 19. století, který vybudovali majitelé panství Hrubí z Jelení. V 80. letech 20. století radikálně přestavěn.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Památník bitvy u Malešova u rybníka Prosík při silnici do místní části Maxovna byl nově upraven v říjnu 2023. Byl doplněn o novou pamětní desku, informační panel a pískovcovou sochu slepého vojevůdce.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.