Turistické cíle v okolí obce Hamry

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2003. Nachází se v budově obecního úřadu a jsou v něm k vidění předměty dokumentující život na vesnici, zemědělské nářadí, oděvy a vybavení domácnosti.

Opevněné hradiště ve vojenském újezdu se zachovalými valy a rozlohou až 100 ha. Datace 1 500 - 1 000 let př. n. l. Osídlení lužické kultury. Archeologicky téměř neprozkoumaná lokalita, známá již od středověku.

Lovecký zámek s presbyteriem je písemně doložen v roce 1671 za Jana Bohuše Morkovského ze Zástřizl. V 1. polovině 18. století byl u něj vybudován i hospodářský dvůr, který se v roce 1848 se stal součásti velkostatku Boskovice. V roce 1948 přešel dvůr se zámkem do vlastnictví státu. V současné době se rekonstruuje.

Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.

OP Prostějov vznikl po válce na základech firem Rolný a Nehera. Zaměstnával v samotném areálu přes 10 000 zaměstnanců. Projekt továrny - Z. Plesník a.J. Taťák, postavily r. 1957-65 PS Olomouc. V r. 2010 zadlužený podnik zaniká, r. 2014 demolice a odstřel budov.

Větrný mlýn holandského typu jehož stavitel není znám je z r. 1838. Zanikl r. 1922.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Jihozápadně od Krumsína leží rybník Osina, kde stávala středověká vesnice stejného jména. Vznik ani zánik vesnice není přesně znám. Jediná zmínka je z roku 1590. V roce 1986 místo lokalizoval archeolog J. Šrot.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.