Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Krasice

Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.

Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Tafelberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Později objekt sloužil Vojenskému opravárenskému podniku. V současnosti je tato kulturní památka využívána řadou firem.

Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.

Terénní náznaky po železničním fortu VII postaveném souběžně s železničním fortem č. I někdy v letech 1854-1867 zprvu jako zemní a později zděný. Zajímavostí těchto dvou totožných fortů bylo, že se skládaly ze dvou částí, mezi nimiž procházela železnice, proto se nazývají též dvojforty.

Pozůstatky zemního fortu vybudovaného na podzim r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. V r. 1866 byla kompletně přestavěna. Při stavbě dálnice na přelomu 20.-21. stol. byl do té doby dobře zřetelný reliéf pevnůstky poničen. Dodnes jsou patrné jen zbytky valu.

Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.

Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.

Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.

Bývalý zámecký dvůr, který stál ještě na konci války a 24.5.1945 byl dozorem nad ním pověřen národní komisař, postupně zaniká. Časem po statku nejspíše zůstane jen místní pojmenování této lokality.

Zaniklá středověká osada s nálezy ze 13.-14. stol., lokalizovaná archeologem J. Šrotem. V místech osady bývala i vojenská střelnice. Dnes pouze zemědělská polnost.

Výjimečný klasicistní vojenský objekt uvnitř městské zástavby byl postaven v místě starších staveb v letech 1838 až 1846. Kolem r. 1872 byl do objektu přesídlen 54. Moravský pěší pluk, zvaný Hanácký, po kterém získal svůj název. Armádě budova sloužila až do r. 2014.

Soukromá sbírka na hanáckém gruntu v Tovačově ukazuje, jak se dříve žilo obyčejným lidem na Hané. Jedinečná sbírka šicích strojů, budíků, nářadí, ale i věcí běžné potřeby. Pro veřejnost bylo otevřeno v r. 2013. Otvírá se jednou do roka, vždy v době tovačovských hodů nebo po předchozí domluvě.