Turistické cíle v okolí obce Prasklice

Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1881-1884 podle návrhu architekta Gustava Meretty na místě starší románské kaple a pozdějšího gotického kostela. V r. 1931 provedena rekonstrukce střechy a v r. 1998 výměna podlahy.

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.

Barokní kostel byl postaven na místě pův. menšího kostela, který byl r. 1697 až na věž zbořen. Věž byla zvýšena a stala se součástí nového farního kostela (arch. G. P. Tencalla), který byl dostavěn r. 1701. R. 1906 přestavěn. R. 1995 prošel kostel rekonstrukcí. Před kostelem stojí sochy z 18. stol.

Kostel sv. Václava byl postaven r. 1785 na místě původní kaple rytířského řádu johanitů, který sídlil na hradě Orlovice (později Orlov) v l. 1180-1460. Kostel stojí v místě pův. předhradí a nechal ho zde postavit slavkovský měšťan Franc Zhořel.

V r. 1852 vznikla na místě dřevěné zvonice zděná kaple, která byla v letech 1872-1891 přestavěna na kostel. V r. 1898 byla u kostela postavena fara. V r. 1902 byla zřízena samostatná duchovní správa a 22. června 1902 zde byl i první farář.

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.

Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.