Turistické cíle v okolí obce Doubravčany

Barokní kostel z let 1730–1733. Ve druhé polovině 18. století byla na západní straně kostela přistavěna napůl zděná, napůl bedněná zvonice. Kostel byl opravován v letech 1911,1968 a 1994.

Filiální kostel v Cerhenicích je drobná barokní stavba z roku 1734, postavená nákladem hraběte Šternberka a jeho manželky (alianční erb nad hlavním portálem) na vrchu, zvaném Beránek v jižní části vsi. Výrazné vnitřní zařízení z poloviny 18. století.

Románsko-gotický kostelík z konce 13. století, puristicky obnoven po požáru roku 1904. V interiéru se dochovaly vzácné gotické nástěnné malby z poloviny 14. století.

Areál kostela sv. Jiří s ohradní a opěrnou zdí se schodištěm. Jednolodní kostel s pravoúhlým odsazeným presbytářem, nad kterým se zvedá hranolová dvoupatrová věž. Jednodušší členění. Původ v 1. polovině 14. století, zbarokizovaný v r. 1686 a upravený v r. 1884.

Novogotický kostel z roku 1895 podle projektu Ludvíka Láblera nahradil starší stavbu nejméně gotického původu, připomínanou poprvé roku 1355. Z původního kostela se zachovaly části vnitřního vybavení. Za kostelem na skalce pomník vojákům, kteří podlehli zraněním, utrženým v bitvě u Kolína roku 1757.

Pův. dřevěný, od r. 1352 kamenný gotický kostel sv. Jiří, těžce poškozen r. 1645 při vypálení okolní vsi Aldašín. Ves zanikla, ale kostel barokně obnoven r. 1729, pozdně barokní věž přistavěna r. 1771, zvon z r. 1718. Stavebně upravován r. 1907, opraven r. 1934. Kolem osamělého kostela hřbitov.

Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.

Původně románský kostel přestavěný v 16. stol. goticky a koncem 18. barokně. Uchoval v sobě prvky všech tří slohů, upoutá výraznou věží se zachovalým dřevěným patrem.

Původně gotický kostel sv. Martina pochází z r. 1352. Barokně přestavěn r. 1700. Ve věži pozdně gotický zvon z r. 1479. Koncem 20. století důkladně vykraden. Ve hřbitovní zdi barokní brána s pilastry a volutovým štítem.

Vrcholně gotický kostel, zmiňován již v r. 1320, související s tvrzí pánů ze Střímelic v těsném sousedství. Raně barokně přestavěn v r. 1623, do pozdně barokní podoby přestavěn ve 30. letech 18. stol.