Založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Rozšiřován, upravován a rekonstruován až do 19. stol. Biskup Pavlovský renesančně upravil interiéry, kardinál Schratenbach přistavěl barokní pohřební kapli P. Marie, Maxmilián Somerau-Beckh regotizoval.
Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1881-1884 podle návrhu architekta Gustava Meretty na místě starší románské kaple a pozdějšího gotického kostela. V r. 1931 provedena rekonstrukce střechy a v r. 1998 výměna podlahy.
Barokní kostel postaven r. 1735 na místě středověkého kostela. Jednolodní stavba má v západním průčelí hranolovou věž, půlkruhový závěr je doplněn starou a novou (1840) sakristií. R. 1840 rekonstruován, poslední úpravy v prvním desetiletí 21. stol.
Barokní kostel byl postaven l. 1788-1793 na místě pův. gotického kostela, připomínaného r. 1359. Stavbu zadanou hrabaty z Kühnburgu vedli stavitelé F. Schwarz a J. Herburger. Pod kostelem je hrobka pánů tovačovského zámku (Salmů, Kühnburgů). Kostel byl koncem II. sv. války poničen, poté opraven.
Původní kostel románský z 13.st. Z té doby zachována dvě okna, západní část kostelní lodi postavená z pískovcových kvádrů a hlavně unikátní románský portál. V l. 1749–54 kostel přestavěn v barokním stylu a r.1862 kostelní věž zvýšena o zvonové patro.
Původní kostel sv. Vavřince postaven po r.1256. R.1524 kostel přestavěn. Za třicetileté války kostel zničen, do r.1652 opraven. R.1716 započato s přestavbou kostela, dokončena do konce 18.st. Před kostelem stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie.
Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.
Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.
Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.
Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.
Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.
Kostelec u Holešova 
