ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kroměříž
Středověké hradby opevnění města Kroměříž byly vybudovány v l. 1245–1281. Dodnes stojí více než jejich třetina. Od r. 2000 jsou hradby systematicky opravovány - nepevné části se nahrazují novým zdivem či kameny, nanáší se na ně i speciální voduodpuzující nátěr.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kojetín
Zbytky skromných městských hradeb v ulici Podvalí vystavěných za Štemberků či Pernštejnů. Ze tří bran se nedochovala žádná. Roku 1643 město vypleněno Švédy.
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Přerov
Přerovské městské hradby tzv. Horního města byly vybudovány ve druhé polovině 15. století rodem Pernštejnů. V současné době procházejí nákladnou rekonstrukcí. Dochovány úseky především na severu, východě a částečně na jihu.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Přerov
Městský park Michalov byl založen r. 1903. Od 70. let 20. stol. chátral. R. 1991 byl započat program jeho revitalizace. 1992 byl park vyhlášen jako významný krajinný prvek s relikty fauny a flory lužních lesů. Park má rozlohu 17 ha.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Kroměříž
Jediná dochovaná městská brána bývalých hradeb o nichž je zmínka již z r. 1290. Přestavěna r. 1585 biskupem Stanislavem II. Pavlovským. R. 1840 novogoticky upravena Ant. Archem.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Tovačov
Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.
ostatní, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj, Kotojedy
Lokalitu raně středověkého slovanského mohylového pohřebiště ze střední doby hradištní z 9.–počátku 10. století objevil v r. 1884 J. Wankl. Do konce 19. století bylo prozkoumáno 19 mohyl. Dnes je jich v terénu patrných pouze 13.
Morový sloup ze 2. čtvrtiny 18. století. Vystavěn jako vděk za odvrácení moru. 7 metrů vysokému sloupu dominuje socha Panny Marie. Po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a bl. Jana Sarkandera.
Morový sloup Nejsvětější Trojice zhotovil v letech 1716–1725 olomoucký mistr Jan Václav Sturmer. Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a řadou dalších soch světců a andílků je považován za jeho vrcholné dílo. Sloup byl vytvořen jako poděkování za odvrácení morové rány, zakázku financovalo město.
