Turistické cíle v okolí obce Dolní Chvatliny

Filiální kostel v Cerhenicích je drobná barokní stavba z roku 1734, postavená nákladem hraběte Šternberka a jeho manželky (alianční erb nad hlavním portálem) na vrchu, zvaném Beránek v jižní části vsi. Výrazné vnitřní zařízení z poloviny 18. století.

Románsko-gotický kostelík z konce 13. století, puristicky obnoven po požáru roku 1904. V interiéru se dochovaly vzácné gotické nástěnné malby z poloviny 14. století.

Novogotický kostel z roku 1895 podle projektu Ludvíka Láblera nahradil starší stavbu nejméně gotického původu, připomínanou poprvé roku 1355. Z původního kostela se zachovaly části vnitřního vybavení. Za kostelem na skalce pomník vojákům, kteří podlehli zraněním, utrženým v bitvě u Kolína roku 1757.

Areál kostela sv. Jiří s ohradní a opěrnou zdí se schodištěm. Jednolodní kostel s pravoúhlým odsazeným presbytářem, nad kterým se zvedá hranolová dvoupatrová věž. Jednodušší členění. Původ v 1. polovině 14. století, zbarokizovaný v r. 1686 a upravený v r. 1884.

Původně gotický kostel pochází z pol. 14. stol. Jednolodní stavba čtvercového půdorysu. Věž přistavěna r. 1709. Zvony z původní dřevěné zvonice. Presbytář původně gotický ze 14. stol. Pod dlažbou hrobky majitelů křesetického panství. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Původní kostel z poloviny 13. století, zmiňován poprvé roku 1309. V roce 1676 uváděn jako kaple. R. 1864 ubourána loď. R. 1904 přistavěna dnešní pseudorománská část.

Původně pozdně románský či raně gotický kostel z doby kolem r. 1300, radikálně přestavěný barokně v polovině 18. století. Kolem kostela je kamenná hřbitovní zeď ze 14. století.

Kostelík založil roku 1402 Berka z Dubé na zaniklém hradišti. Zvon pochází z 2. pol. 15. stol., kdy kostel patřil k hradu Sion. V 18. století byl kostel zbarokizován.

Nejvýznamnější stavba Kutné Hory vznikala jako uspokojení representačních potřeb města od konce 14. do poloviny 16. století. Od 17. století do 1773 kostel jesuitské koleje. Na přelomu 19. a 20. století uzavřen novým západním průčelím a regotisován.