Turistické cíle v okolí obce Záříčí

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.

Kdy vznikla zdejší tvrz není známo, poprvé se připomíná až v r. 1638 za hofrychtáře moravského. V letech 1717-1720 ji nechal František Ferdinand Sak z Bohuňovic přebudovat na zámek. Později přestavěn. Koncem 19. stol. sloužil jako kanceláře a byty úředníků, od r. 1947 jako ústav sociální péče.

Původně tvrz, kterou vybudoval někdy po roce 1609 šlechtic Zdeněk Přepyšský z Rychmburka, se po roce 1727, kdy přestala být majetkem Přepyšských, začala označovat zámkem. Svoji rezidenční funkci přestal plnit koncem 18. století. Dnes slouží správním potřebám zemědělské společnosti.

Zmínky o tvrzi pánů ze Žeravic se objevují od konce 14. stol. Zřejmě za husitských válek byla tvrz opuštěna, protože v r. 1446 se uvádí jako pustá. Koncem 15. stol. držel Žeravice Jindřich z Kokor, který tvrz pravděpodobně obnovil. Po spojení Žeravic s Čekyní ztratila význam a zanikla.

Raně barokní budova židovské radnice byla postavena v l. 1687–1688 podle plánů arch. G. P. Tencally. Od 18. stol. do r. 1860 byla v budově také židovská škola. Židovská komunita zanikla za 2. sv. války. Radnice od r. 1958 chráněnou památkou, v l. 1974–1980 opravena. Dnes sídlem různých firem.

Židovský hřbitov byl založen v 2. pol. 17. stol. Nejstarší z cca 250 náhrobků jsou z konce 17. stol. Součástí hřbitova je obřadní síň, postavená r. 1889 (arch. Max Freischer) Davidem rytířem Gutmannem. Síň byla v l. 1994-96 opravena a slouží jako muzeum židovské obce. Hřbitov je chráněnou památkou.

Hřbitov na severovýchodním konci města, založený patrně již ve 2. pol. 15. stol.. První zmínka pochází až z r. 1574. Poslední pohřeb v r.1942, poté devastován, nyní v postupné rekonstrukci.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Jeden z mála dříve velmi rozšířených hanáckých žudrů stojí na návsi v Lobodicích. Vystupuje z vesnické usedlosti č. p. 47. Stavba pochází z konce 18. stol. V r. 1958 byl zapsán na seznam nemovitých kulturních památek.