Turistické cíle v okolí obce Jezdovice

nebo vyberte

Jezdovice

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 328 záznamů, 8 / 28 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Horní Cerekev
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.
 hotel U Černého orla
520.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Novobarokní stavba z poč. 20. století na místě dvou gotických domů. Od r. 1834 doloženo právo šenkovat pivo, víno i kořalku. V r. 1908 dům J. Pantoflíček radikálně přestavěl pro Vzájemnou záložnu; přitom použil na fasádě původní barokní sochařskou výzdobu. Od r. 1920 hotel hostil městské divadlo.
 Hovorkův mlýn
600.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vyskytná
Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 Janštejn
690.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.
 Jeclov
520.0 m. n.m.
Jetzlau
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jeclov
Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.
 jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš
522.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Jesuitská kolej vznikla v Telči zásluhou hraběnky Slavatové roku 1655. Postupně se rozrostla o seminář a gymnasium. Fungovala do zrušení řádu 1773. Největší barokní komplex ve městě pak sloužil armádě a školství.
 jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce z Loyoly
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.
 jezuitské gymnázium
510.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Jednopatrová barokní budova z r. 1703, do r. 1774 jezuitské gymnázium. Poté hlavní škola, po 2. svět. válce škola učňovská. Dnes stavební fakulta ČVUT Praha. Kromě učeben zde byla školní kaple a divadelní sál. Za budovou se dochovala původní zahrada. Celý areál je památkově chráněný od roku 1958.
 kamenné mosty
534.0 m. n.m.
most - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jezdovice
Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.
 kamenné řady
610.0 m. n.m.
příroda - megalit, menhir, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Jihlava-Kosov
Jihlavské kamenné řady u Kosova jsou tvořeny deseti paralelními liniemi s šedesáti balvany. Jejich původ a účel jsou opředeny různými teoriemi - od funkce pravěkého kalendáře či astronomické observatoře, může se ale jednat i o přirozený geologický jev. Volně přístupná lokalita láká milovníky záhad.