Turistické cíle v okolí obce Jezdovice

Klášter založen v první pol. 17. stol. Rombaldem z Collalta. Do komplexu začleněn původně renesanční evangelický zámecký kostel z konce 16. století. Barokní přestavba od Giovanniho Battisty Pieroniho. Zrušen roku 1784 a využit k hospodářským účelům. Na poč. 19. stol. zde byla textilní manufaktura.

Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.

Jednolodní gotický kostel, pravděpodobně z druhé poloviny 14. století, jako farní uváděn roku 1384, zbarokizován a novogoticky přestavěn v roce 1908. Dochovaly se některé gotické prvky, včetně kamenné křtitelnice a zabílených fresek.

Kostel vystavěn v l. 1343 až 1363. Poškozen za třicetileté války, opraven počátkem 18. století. R. 1827 zničen požárem. Opraven r. 1829.

Jednolodní neorientovaný filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl mezi lety 1946 a 1948 přestavbou bývalé sýpky velkostatku. Snaha postavit v Puklicích kostel sahá do počátku 40. let 20. století, k realizaci stavby však došlo až po roce 1945, kdy byl konfiskován majetek majitele velkostatku.

Staré poutní místo s pramenem, první kaple zřízena r. 1555. Nyní poutní barokní kostel z roku 1752, postavený na místě svého předchůdce z roku 1652. Okolo kostela zeď s ambity, u pramene barokní kaple.

Hřbitovní kostelík postavený Antoniem Scottim v letech 1695–7 na náklady telčských jesuitů a městské rady severovýchodně od hradeb města na novém městském hřbitově, vymezeném roku 1698 zdí. Dodnes slouží původní funkci.

Novogotický kostel z let 1875–78 postaven pro jihlavské německé evangelíky podle projektu Aloise Netsche. Dnešní podoba po úpravách v roce 1913. Dnes patří Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě.

Raně gotický kostel z konce 13. století, původní farní kostel Batelova. V roce 1670 přistavěna sakristie, v 19. století nově zaklenuta loď.V interiéru vzácný náhrobník z r. 1765.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.