Turistické cíle v okolí obce Třeštice

Pomník připomíná hromadný spad meteoritů, který se odehrál kolem 6. hodiny 22. 5. 1808. Pozorováno bylo 200 až 300 kusů kamenů, většina nalezených vážila jen 32 g až 48 g, největší měl hmotnost 6 kg. Památník byl vybudován k 200. výročí události, na úřadu městyse je meteoritům věnováno malé muzeum

Pískovcový pomník třešťského rodáka, lékaře, matematika, fyzika a astronoma, mistra svobodných umění a vychovatele v různých šlechtických rodinách včetně rodiny Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře byl nucen emigrovat nejprve do Německa a poté do Holandska a Anglie. Zemřel neznámo kdy a kde.

Chrám sv. Jáchyma a Anny byl vybudován v roce 1933 z podnětu tehdejšího kněze Josefa Leixnera. Dne 16. července byl chrám slavnostně vysvěcen za účasti biskupa Gorazda II. a dalších duchovních z Brna a Olomouce.

Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.

Rašelinné jezírko leží při silnici Panenská Rozsíčka – Sedlejov, je domovem několika druhů ohrožených rostlin a živočichů. Chráněným územím vyhlášeno 1984.

Přírodní rezervace nedaleko města Telč v Javořických lesích. Je lehce přístupná a blízko ní se nachází camp Řásná. Velký pařezitý rybník byl založen v roce 1556 jako zásobárna vody pro Telč. Je známý svými rašeliništěmi. Okolo vede naučná stezka.

Renesanční tvrz postavená Volfem Beránkem z Petrovce, zmiňována v r. 1568. Zřejmě Jan Beránek upravil tvrz do podoby zámečku. Po Bílé hoře statek zkonfiskován a připojen k brtnickému panství. Od té doby sloužila budova hlavně hospodářským účelům. Od r. 2015 sídlem Muzea autíček.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

Reliéfní zbytky hrádku zvaného Kočičí zámek, o jehož založení a vzniku v historických pramenech není žádná zmínka. Sporé nálezy z lokality datují její existenci do 13. a 14. století

Stavba z doby před rokem 1574 na jižní straně telčského náměstí, zřízená s využitím starších konstrukcí. Výjimečný případ užití vysokého pilastrového řádu u renesanční světské budovy. Část dochovaných původních interiérů.

Původně renesanční tvrz v majetku rodu Čeloudů doložena v roce 1562, která byla kolem roku 1730 za Antonína Lipovského přestavěna v barokní zámek. V letech 1830 - 1909 zde sídlili Dalbergové, za nichž se zámek stal jen sídlem správy zdejšího statku. V roce 1948 přešel do majetku státu.