Turistické cíle v okolí obce Třeštice

Renesanční zámek, původně gotické sídlo-vodní hrad, které dal Zachariáš z Hradce r.1553 přestavět renesančně. Po pánech z Hradce byli majiteli Slavatové, Lichtenštejni a Podstatští.

Městská památková reservace Telč chrání od roku 1950 areál hrazeného města a zámku, roku 1992 zahrnutý do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Od roku 1995 ji rozšířila památková zóna Starého Města jihovýchodně od centra.

Telčský dům byl postaven zřejmě ve 13. stol. Vyhořel r. 1386, opraven r. 1388. Měl řadu majitelů (obchodníci, konšelé, řezník aj.). Po r. 1945 zde byl sklad a drogerie. R. 1995 dům koupila sochařka Anna Hanzlová, která v něm po rekonstrukci otevřela r. 2006 expozici Historie a legendy Telče a okolí.

Tvrz vystavěná v roce 1513 Vencelíky z Vrchovišť přestavěna Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek ke konci 16. století. Po třicetileté válce opraven, barokní úpravy v roce 1714, dnešní vzhled z roku 1860. V současnosti patří České akademii věd.

Vodní nádrž Nová Říše byla vybudována jako vodárenská mezi lety 1979-1984 na potoce Řečici (též Olšanský potok) u Vystrčenovic, asi 5 km nad soutokem s Vápovkou. Od r. 2012 je chráněna též jako přírodní památka Nová Říše.

Lidová zděná kaplička bez slohových prvků neznámého stáří. V zamřížovaném výklenku jednoduché hranolové stavby kryté sedlovou stříškou je obraz Panny Marie.

Barokní výklenková kaple z druhé pol. 17 stol. je 1. zastavení křížové cesty z Telče ke kapli sv. Karla Boromejského, vybudované hraběnkou Františkou Slavatovou na popud telčských jezuitů. Zachovala si původní architektonické prvky a barevné řešení. Obraz Pilátova soudu pochází z kaple P. Marie.

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov pravděpodobně z poloviny 17. stol, márnice je z pol. 19. stol. Uchovalo se na něm cca 1200 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.

Hřbitov byl údajně založen už před r. 1421. Nejstarší zdokumentovaný náhrobník je z r. 1696. Většina z několika desítek dochovaných stél je až z 19. a 20. století s hebrejskými a německými nápisy. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1932. Od čtyřicátých let 20. století je hřbitov opuštěn a zanedbán.