Turistické cíle v okolí obce Telč

Kamenná barokní sloupková boží muka z počátku 18. století. Na soklu s psaníčkovou bosáží stojí sloup s mírnou entazí (soudkovitým rozšířením), na něm je čtyřboká kaplice s velmi mělkými nikami, završená komolým jehlanem a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Žulová sloupková boží muka barokního typu vznikla dle rytého letopočtu na kaplici roku 1817. Na dříku vyrůstajícím z krychlové základny s diamantováním je římsa a na ní čtyřboká kaplice završená jehlancem s kamennou koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Pro daný region typická kamenná sloupková boží muka z konce 17. století (1691) mají hranolový sokl zdobený reliéfním erbem se zámečnickým náčiním. Zbudoval je měšťan Jan Buriánek. Kaplice je čtyřboká, s půlkruhově zaklenutými mělkými nikami s obrázky světců. Boží muka jsou památkově chráněná.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je šestiboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškami. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškou. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.

Žulová barokní Boží muka z roku 1668. Dolní část tvoří žulový podstavec , na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou kapličkou s mělkými nikami. Na kapličce je vyryt rok vzniku a písmena KTFXS. Zakončení je tvořeno kamennou koulí s křížkem. Boží muka jsou zapsána v seznamu chráněných památek.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.

Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.