Turistické cíle v okolí obce Telč

Původní gotická tvrz z r. 1353, v l. 1545–55 přestavěna na renesanční zámek. V 18. st. interiéry přest. barokně. Nádvoří obklopeno arkádami s toskánskými sloupy. U zámku anglický park a vodní zahrada s kanály a jezírky. V zámku umístěn dětský domov.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.

Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.

Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.

Současná roubená zvonice z tesaných trámů byla postavena v r. 1863 na místě starší dřevěné stavby. V r. 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Stavba je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.