Turistické cíle v okolí obce Batelov

nebo vyberte

Batelov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 256 záznamů, 19 / 22 stran, vyhledáno za 0.49 sec
 socha sv. Jana Nepomuckého
600.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nový Rychnov
Barokní plastika z první poloviny 18. století znázorňuje svatého Jana Nepomuckého v obvyklé podobě a s obvyklými atributy. Stojí na mohutném podstavci, v dolní části vydutém a zdobeném rostlinnými (akantovými) motivy. Tvoří jednu z dominant prostoru před zámkem. Památkově chráněná je od roku 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
550.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Barokní pískovcovou sochu zhotovil v první pol. 18. stol. Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje světce v životní velikosti s obvyklými atributy. Při rekonstrukci byla soše vrácena původní polychromie. Stojí na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.
 socha sv. Vendelína
520.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.
 sousoší Nejsvětější Trojice
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Horní Cerekev
Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.
 sousoší sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Počátky
Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.
 špitál s kaplí sv. Anny
sakrální památky - kaple, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Počátky
Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.
 Šrejnarovský dům
Pelhřimov
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí, pojmenován podle majitele Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel rekonstrukcí. Dnes je v něm turistické informační centrum a expozice okresního muzea.
 Štamberk
674.0 m. n.m.
Šternberk
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Řásná
Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.
 stará radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Počátky
Dům čp. 6 v západní frontě náměstí sloužil dříve jako radnice. Je v jádře renesanční, upravený v polovině 18. stol. Kamenný čtyřboký pilíř podepírá oblouky podsíně, kamenný portál se znakem města je datován 1567.
 Staré Hory
490.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jihlava-Staré Hory
Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.
 staroměstský mariánský sloup
513.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, x
Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.