Turistické cíle v okolí obce Batelov

Křížová cesta v podobě cihlových kapliček podle návrhu Antonína Theina z let 1903 – 1906 byla postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku. Zdobili ji terakotové reliéfy Viktora Foerstera. V roce 1947 byly původní kapličky nahrazeny žulovými od Františka Řeháka, s obrázky Raimunda Ondráčka.

Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.

Křížový kámen v lese „Mučírna“ z roku 1556 údajně připomíná zabití myslivce pytláky. Jednostranná deska má uražen levý horní roh. Na přední straně je reliéfní latinský kříž, orámovaný nečitelným nápisem. Kámen má rozměry 79x46x13 cm. Původně stával hlouběji v lese, přesunut snad při budování cesty.

Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.

Kamenná deska s plasticky vystupujícím reliéfem jetelového kříže má rozměry 94 x 60 x 17 cm. Kříž vyrůstá z pahorku - Golgoty, pod levým břevnem její znázornění chybí, Pod křížem je plochý reliéf stojící sekery. Legendu o vzniku kamene prameny neuvádějí. Památkově chráněný je od roku 1958.

Původně dvůr Jana z Veitmile, později jezuitský dispensář. Po zrušení řádu sídlo majitele průmyslového areálu, který zde vznikl. Od jeho likvidace sídlo různých institucí, dnes ve správě Národního památkového ústavu.

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Klasicistní zámek postaven pravděpodobně Maxmiliánem Regalem či jeho dcerami v období od prvé čtvrtiny do konce 18. století. V r. 1841 zde pobýval Bedřich Smetana. R. 1949 zestátněn, patřil státnímu statku Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.

Dům čp. 11, bývalá městská šatlava, dnes slouží jako expozice městského muzea. Jako městské vězení sloužil od 16. stol. do r. 1849, kdy je převzal okresní soud. Přístupna je mučírna v bývalé gotické baště, cela, dvůr a vězeňská kaple sv. Kříže.