Turistické cíle v okolí obce Branišov

Hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1834 na zdobeném hranolovém podstavci. Světec je v životní velikosti, v tradičním pojetí. Na podstavci jsou nízké reliéfy znázorňující svržení do Vltavy a vavřínový věnec. Nápis, který na podstavci býval, je setřený. Socha památkově chráněná od r. 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755. Stojí na čtyřbokém podstavci s rytými rámy. Postava světce v mírně nadživotní velikosti stojí na oblacích. Má tradiční podobu - kanovnické roucho s biretem na hlavě a svatozář tvořenou 5 zlatými hvězdami. Památkově chráněna od roku 1958.

Vrcholně barokní vápencová socha sv. Jana Nepomuckého z doby mezi lety 1720 až 1730. Postava světce je v životní velikosti, oblečená je v typické kanovnické roucho, na hlavě má biret. Socha byla značně zvětralá, proto v letech 2016 – 2017 prošla rekonstrukcí. Památkově chráněná je od roku 1958.

Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Pozdně barokní jednopatrový trojkřídlý zámek, byl vybudován v roce 1760 hrabětem Karlem Josefem z Palmů na místě staršího hospodářského dvora. Knížata z Palm-Gundelfingenu jej drželi až do r. 1841.

Kamenná studánka na jihozápadním okraji přírodního parku Čeřínek byla do dnešní podoby upravena v roce 2003. V roce 2007 sochař Tomáš Krásenský umístil nedaleko studánky kamenný reliéf Panny Marie s Ježíškem. Patronem studánky je ZO ČSOP Margarita z Jihlavy.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Původně barokní synagoga z r. 1760, rozšířena r. 1860 a obnovena po požáru r. 1886. Sloužila do II. sv. války, poté skladiště. Od r. 1952 slouží Církvi československé husitské. V l. 1987–89 byly odkryty fragmenty původní výzdoby a nápisů.

Nová synagoga, postavená r. 1863 v románsko-maurském slohu, podle projektu stavitelů E. Rathauského a A. Theuerera. Vypálena nacisty 30. března 1939. Na místě zaniklé stavby je odhalen půdorys a malý památník.

Toleranční modlitebna z roku 1788, interiér upraven v roce 1881. Kolem je hřbitov, založený zároveň s modlitebnou, s několika zajímavými náhrobky z počátku 19. století V r. 1991 opravena.