Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Brtnice

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.

Barokní, památkově chráněná, kamenná kašna z 30. let 18. stol. Kašnu tvoří kruhová nádrž s profilovanými stěnami. Uprostřed je čtyřboký pilíř, v přední části s reliéfem šesticípé hvězdy, nesoucí sochu sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí od třebíčského sochaře italského původu Štěpána Pagana.

Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.

Současná roubená zvonice z tesaných trámů byla postavena v r. 1863 na místě starší dřevěné stavby. V r. 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Stavba je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.

Empírový dům z poč. 19. stol., jeden z mála dochovaných dokladů původní řadové zástavby náměstí. Obdélná stavba je krytá mansardovou střechou. Ve dvoře se dochovala krytá dřevěná pavlač. Součástí objektu je klenutá vstupní brána, původně zdobená štuky a kamennou šišticí. Památkově chráněný.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

Dům na okraji židovské čtvrti, ve kterém bydlel a provozoval praxi MUDr. Siegfried Löwy, bratr Julie Kafkové a strýc Franze Kafky. Löwy zde žil od roku 1899 do roku 1932. Synovec za ním jezdil na prázdniny v letech 1900 – 1907. Na domě je od roku 2001 Kafkova busta od sochaře Františka Häckla.

Dvojice středověkých smírčích kamenů stojí u tvrze v Kamenici. První z nich má reliéf maltézského kříže, doplněný o prostřihávací nůžky, kopí (meč), rýč a dláto. Druhý má na přední straně reliéf latinského kříže a není zdoben žádnými dalšími reliéfy. Oba kameny jsou památkově chráněné od roku 1958.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.