Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Brtnice

Dvojice středověkých smírčích kamenů stojí u tvrze v Kamenici. První z nich má reliéf maltézského kříže, doplněný o prostřihávací nůžky, kopí (meč), rýč a dláto. Druhý má na přední straně reliéf latinského kříže a není zdoben žádnými dalšími reliéfy. Oba kameny jsou památkově chráněné od roku 1958.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Evangelický kostel ve Střížově je kazatelskou stanicí sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Postaven byl v letech 1924–1925 a slavnostně otevřen v listopadu 1925. Slavnosti se účastnil mimo jiné brněnský konsenior Kamil Nagy.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Barokní fara v Rančířově stojí východně od kostela sv. Petra a Pavla. Jednopatrová zděná budova má mansardovou střechu a střídmě pojaté fasády, členěné v úrovni okenních os štukovými zrcadly. V 19. a 20. století byla několikrát upravena a později přestavěna na hotel. Fara je památkově chráněná.

Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.

Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.

Kamenný jednoobloukový mostek přes potok na cestě k bývalému mlýnu představuje hodnotnou a téměř intaktně dochovanou technickou památku ze 17. století. Od r. 2002 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.