Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Brtnice

Žulová sloupková barokní boží muka z r. 1729 postavil mlynář Ondřej Procházka z Hodic jako poděkování za záchranu při nehodě povozu. Dlouho byla uložena na městském úřadu v Telči. Po restaurování byla na podzim 2024 přenesena na nové místo západně od vsi. Památkově jsou chráněna od r. 1958.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.

Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Žulová, poměrně nevysoká, pilířková boží muka neznámého stáří. Dle okolních božích muk lze odhadnout jejich vznik na druhou polovinu 19. století. Mělké niky jsou vyplněny novodobou výzdobou, na vrcholu kaplice mají poškozený kovový křížek. Nejsou památkově chráněná.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.

Zaniklá tvrz. Prvně je zmiňována r. 1358 kdy patřila Hrutovi z Čechočovic. Dalšími majiteli byli Vok či Ctibor z Čechočovic či r. 1371 Boček ze Slavic. Když byla r. 1499 koupena Zdeňkem a Burianem z Valdštejna a připojena k brtnickému panství, přestala sloužit jako sídlo a postupně zanikla.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.