Turistické cíle v okolí obce Nadějov

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

Farní kostel svatého Jana Křtitele je uváděn ve Střížově již k r. 1360. Jedná se o jednolodní stavbu, v jádru gotickou, do barokní podoby přestavěnou koncem 18. či počátkem 19. stol. Z gotické fáze se zachovalo kněžiště s gotickými okny či portálek ve zdi lodi. Památkově chráněn je od května 1958.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Kostel sv. Marka v Beneticích byl postaven v historizujícím slohu v letech 1853-1859 jako náhrada za středověký kostelík poničený požárem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Markéty ve Zhoři je chráněná kulturní památka. Jedná se o monumentální pozdně barokní jednolodní stavbu vybudovanou v letech 1764–1765 na místě starší svatyně. Západní hranolová věž nese dva památné zvony z let 1400 a 1515. Svou první mši zde sloužil farář Josef Toufar.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše v Nížkově je v gotické podobě z 15. století s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou. V sousedství stojí památkově chráněná kostnice (viz samostatné heslo).

Kostel sv. Petra a Pavla v Rudíkově v současné podobě pochází z roku 1801, přičemž presbytář a věž byly zachovány ze starší románsko-gotické stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

Kostel pravděpodobně z první čtvrtiny 13. století, někdy v letech 1608-1617 přestavěn renesančně. V roce 1797 byla upravována věž. Boční vstup s druhotně osazeným portálem z r. 1250 kryje předsíňka završená vysokou renesanční atikou ukončenou cimbuřím. Památkově chráněn je kostel od roku 1958.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

První zmínky o kostele v Ždírci pochází ze 14. století. Koncem 16. a začátkem 17.stol. sloužil protestantům. V roce 1890 vyhořel a na jeho místě byl v letech 1893–1898 postaven novogotický kostel podle projektu stavitele Josefa Šupicha z Havlíčkova Brodu. Kostel je od května 1958 památkově chráněný.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.