Turistické cíle v okolí obce Nadějov

První zmínka o pivovarnictví v Jihlavě je r. 1348. R. 1859 byly zrušeny v městě poslední 4 malé pivovary a společný moderní Iglauer Mälzerschaft Brauerei byl otevřen 4. dubna 1861. Po r. 1948 znárodněn, dnes patří pivovarnické skupině K Brewery.

Zámek byl původně hradem ze 13. stol., ale roku 1584 ho Zachariáš z Hradce přestavěl v renesančním stylu. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je zde umístěno muzeum a v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci v domě č.p.1. V souvislosti s číhošťským zázrakem byl zatčen StB a po brutálních výsleších zemřel 25. února 1950 v Borůvkově sanatoriu v Praze. Pomník je dílem Bohumíry Smolejové a Stanislava Müllera, slavnostně odhalen byl 17.7.2022.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.

Renesanční tvrz postavená Volfem Beránkem z Petrovce, zmiňována v r. 1568. Zřejmě Jan Beránek upravil tvrz do podoby zámečku. Po Bílé hoře statek zkonfiskován a připojen k brtnickému panství. Od té doby sloužila budova hlavně hospodářským účelům. Od r. 2015 sídlem Muzea autíček.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Renesanční budova postavena na místě obytného domu v letech 1570 - 1585. Přestavena po požáru v roce 1609. Renesanční střední věž byla snesena, nejspíš po požáru roku 1760. Během další doby byla radnice často upravována, zvláště v interiéru. Zatím poslední úpravy proběhly v letech 2004-5.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.